Návrh vyhlášky navazuje na předchozí způsob regulace ceny tepla, který se uplatňoval v letech 2017 až 2022. „V první řadě se změní výpočet regulačního příkonu, který se více stabilizuje a nebude tak závislý na teplotních výkyvech v jednotlivých letech,“ uvedl ÚRSO v předkládací zprávě . Další změnou je možnost přenést část inflace do zvýšení fixních nákladů. To ovšem platí pouze v případě, že bude inflace vyšší než tři procenta.

Při podprůměrných cenách tepla z obnovitelných zdrojů tepla se umožní dosáhnout vyššího kalkulovaného přiměřeného zisku. To platí i při dodávce tepla z decentralizovaných zdrojů a z tepelných zdrojů, které přímo dodávají pouze koncovým odběratelům. Vyhláška zároveň ruší dosavadní vyhlášku Úřadu pro regulaci síťových odvětví.

Stejně jako ostatní hospody po celé zemi i Hospoda U Krýslů v obci Seč s 318 obyvateli trpí propadem příjmů, jelikož zákazníci omezují výdaje na volný čas. To je další rána pro podniky, které se snaží zotavit z blokád spojených s pandemií onemocnění COVID-19.

„V mnoha vesnicích a možná iu nás hospoda přestane existovat,“ řekla starostka Seče Helena Chytrá, která hledá nového provozovatele pro místní hospodu. „Před pěti nebo deseti lety o víkendech byla plná. V pátek nebo v sobotu večer si nebylo kde sednout,“ řekla.

Přestože Češi každoročně vedou světový žebříček se spotřebou 129 litrů piva na obyvatele, začali stále více pít doma. Tento trend přetrvává i po ústupu pandemie a dřívějším zákazu kouření, který poškodil hospody.

Podle pivovaru Plzeňský Prazdroj se za uplynulé tři roky zavřelo přibližně 12% pohostinství v českých vesnicích a městečkách s méně než 5000 obyvateli. To je téměř dvojnásobek oproti větším městům. Současné rychle rostoucí náklady mohou být umíráčkem pro mnohé další, upozorňují analytici.

„Ekonomika jedné hospody v jedné vesnici často nedává smysl,“ řekl Luboš Kastner, majitel restaurace a člen Českého gastronomického institutu. Dodal, že venkovské podniky dostanou větší ránu, když se ekonomická situace zhorší.

Tradiční česká hospoda, zejména na vesnicích, je již po mnoho generací jakýmsi komunitním centrem. Mnozí majitelé malých hospod se nyní obávají přenést zvyšování cen na stále menší počet zákazníků ze strachu, že o ně přijdou, i když se inflace v květnu vyšplhala téměř na 30leté maximum 16 %.

„Na podzim začne (pro mnohé malé hospody) dusno,“ řekl Hanuš Vála, majitel steakhousu Na Palubě v Milevsku.

Někteří majitelé se obrátili na Plzeňský Prazdroj a jeho program Vesnica, který nabízí poradenství a finanční pomoc pro vlastníky malých hospůdek, kteří se po létě obávají obnovení blokád spojených s koronavirem a zhoršující se ekonomiky.

Plzeňský Prazdroj zahájil svůj program s 80 podniky v roce 2017 a v současnosti pomáhá téměř 900 ‚hospodám‘, což představuje přibližně 10 % českých vesnických hospod. Zaměřuje se přitom na podniky v obcích s méně než 5000 obyvateli.

Svět potřebuje do roku 2030 zdvojnásobit svou současnou kapacitu pro výrobu „klíčových stavebních prvků“ solárních panelů, jako jsou polysilikony, ingoty, články, moduly a další, uvedla IEA v nové zprávě.

Částečně díky čínským investicím se solární fotovoltaická technologie, která přeměňuje sluneční světlo na elektřinu, stala nejlevnějším způsobem výroby elektřiny v mnoha částech světa.

V roce 2021 byla Čína domovem až 79 % výrobní kapacity pro polysilikon, upozornila IEA, podle níž až 42 % z ní se nachází v provincii Sin-ťiang, kde největší závod v zemi představuje 14 % celosvětové kapacity.

„Tato úroveň koncentrace v jakémkoli globálním dodavatelském řetězci představuje značnou zranitelnost,“ řekl ředitel IEA Fatih Birol.

Čína se bude brzy podílet téměř 95 % na světové produkci polysilikonu, ingotů a destiček, uvádí se ve zprávě.

„Pokud dojde k požáru nebo přírodní katastrofě, může to mít důsledky na globální přechod na čistou energii, pokud jde o zvýšení cen a dokonce dostupnost solárních fotovoltaických zařízení. Ale pokud dojde k diverzifikaci a příjmu se nezbytná opatření, jak doporučujeme vládám na celém světě, toto riziko se bude řešit a možná se dokonce sníží,“ řekl Birol.

Evropská unie (EU) se pod tlakem na snížení závislosti na dovozu ruského plynu zavázala udělat „cokoli“ na obnovu evropské kapacity na výrobu dílů pro solární zařízení.

Státy bloku mají potenciál vyrábět tyto díly způsoby, které produkují méně emisí uhlíku, díky vysokému podílu jaderné energie a obnovitelných zdrojů energie v jejich energetických mixech, pokračuje zpráva.

IEA však zároveň připomněla, že v současnosti má pouze Švédsko dostatečně nízké ceny průmyslové energie pro konkurenceschopnou výrobu těchto produktů.

Cena severomořské ropné směsi Brent s dodávkou v září vzrostla v závěru pátečního (8. 7.) obchodování o 2,37 USD (2,26 %) a obchodování uzavřela na úrovni 107,02 USD (105,30 eura) za barel. Za celý týden však zaznamenala pokles o 4,1%.

Pohyb ceny Brentu výrazně ovlivnil vývoj na trhu v úterý (5. 7.), kdy se cena severomořské ropy propadla až o 10,73 USD. Byl to třetí nejprudší denní pokles ceny Brentu od zahájení obchodování v roce 1988.

Cena americké lehké ropy WTI se srpnovým kontraktem vzrostla na závěr pátečního obchodování o 2,06 USD (2,01 %) na 104,79 USD/barel. Stejně jako v případě Brentu i cena WTI za celý týden klesla, a to o 3,4%.

S cílem dostat inflaci pod kontrolu centrální banky ve světě postupně zvyšují úrokové sazby. Jejich aktivita však vyvolává obavy z důsledků pro ekonomiku, protože vládám rostou náklady na obsluhu dluhu. Navíc nejnovější hromadné testování v souvislosti s dalšími případy onemocnění COVID-19 v Šanghaji zvýšilo nervozitu, že město může oznámit nový lockdown, což by rovněž omezilo poptávku po ropě.

V pátek zveřejnilo americké ministerstvo práce údaje o vývoji na pracovním trhu USA za minulý měsíc. V americké ekonomice se v červnu sice vytvořilo méně pracovních míst než v květnu, jejich počet však překonal očekávání.

Podle analytiků však tato příznivá zpráva představuje dvousečnou zbraň. Pozitivní výsledky z trhu práce totiž posilují očekávání, že americká centrální banka opět výrazně zvýší hlavní úrokovou sazbu. Analytici počítají s tím, že Fed zvedne sazbu ve stejném rozsahu jako v červnu, tedy o 75 bazických bodů.

Osoby z vládou určených skupin mohou žádost podat e-mailem nebo přímo u příslušného úřadu práce v místě svého bydliště do konce srpna letošního roku. Osoby, které se starají o nezaopatřené dítě ve věku šesti až 18 let, s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, mohou o pomoc požádat až do 30. září. Tato forma inflační pomoci je určena i osobám nad 62 let, které nepobírají důchod, osobním asistentům, a je také pro pečovatele, kteří nepobírají peněžitý příspěvek na opatrování, jmenuje MPSVR.

„Na žádosti podané po uvedených termínech se nepřihlíží,“ upozornil resort práce. Inflační dotace bude po schválení žádosti poskytnuta v nejbližším výplatním termínu sociálních dávek a příspěvků.

Osoby, které pečují o dítě s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, prokazují podle MPSVR splnění podmínek pro poskytnutí inflační pomoci potvrzením Sociální pojišťovny. Osoba nad 62 let, která nepobírá důchod, prokáže splnění podmínek čestným prohlášením. Pečovatelé a chůvičky, kteří nepobírají peněžitý příspěvek na opatrování, se prokazují dokladem příslušné zdravotní pojišťovny, že byli pojištěnci či pojištěnkami státu na veřejné zdravotní pojištění za květen tohoto roku.

Osobní asistent prokazuje splnění podmínek pro udělení pomoci kopií potvrzení o odměnách, které mu byly vyplaceny jako osobnímu asistentovi za 1. čtvrtletí tohoto roku, dodává ministerstvo. Pokud již byla předložena, není třeba ji znovu předkládat.

Část jednorázové pomoci vyplatil resort práce už v červnu. Tehdy ji vyplatil automaticky v rámci poskytovaných dávek rodinám s dětmi prostřednictvím zvýšeného přídavku na dítě. Stejně osobám v hmotné nouzi, náhradním rodičům, jakož i pečovatelům, kteří pobírají peněžitý příspěvek na opatrování ve smyslu stanovených podmínek. Tento balík představuje celkem částku přes 105 milionů eur, vyčíslilo ministerstvo.

Informovaly o tom agentury Reuters a AP.

Přísný uzamčení začal ve Španělsku platit 14. března 2020 a trval několik týdnů do června. Jeho cílem bylo zastavit první vlnu pandemie COVID-19. Mimo jiné zahrnoval zákaz vycházení s výjimkou cest do práce či nákupu zboží základní potřeby, jako například potravin a léků.

Podnět k soudu podala krajně pravicová strana Vox. Jak informovala veřejnoprávní televizní stanice TVE, za verdikt o protiústavnosti nouzového stavu podpořilo šest soudců, pět bylo proti.

Zatím není jasné, zda tento verdikt otevře cestu k žalobám vůči vládě, poznamenala AP.

Komise prý narušuje nezávislost soudnictví

„V dnešním rozhodnutí místopředsedkyně soudu Rosario Silva Lapuertová podpořila všechny požadavky Evropské komise až do vynesení konečného verdiktu … Polsko je povinné okamžitě zastavit platnost domácích norem týkajících se pravomocí disciplinární komory Nejvyššího soudu,“ píše se v rozhodnutí soudu.

Podle Komise disciplinární komise polského Nejvyššího soudu, která vznikla v roce 2017, narušuje nezávislost soudnictví, a tím i evropské právo. Polsko stanovilo disciplinární komisi v rámci širší soudní reformy, která se stala předmětem sporu mezi Varšavou a Bruselem.

Podle Polska je rozhodnutí soudu v rozporu s ústavou

Polský ústavní soud ve středu odmítl předběžné opatření Soudního dvora EU vůči aplikaci části polské soudní reformy. Podle polského ústavního soudu je takové rozhodnutí evropského soudu v rozporu s polskou ústavou, informovala o tom agentura AFP.

Podle soudce Stanislawa Piotrowicz je většina členů senátu ústavního soudu přesvědčena, že předběžné opatření Soudního dvora EU jde proti „systému, principem a procedurálním záležitostem“ polských soudů, a je tak protiústavní.

Soudní dvůr Evropské unie dříve rozhodl, že Polsko musí „okamžitě zastavit“ platnost zákonů souvisejících s fungováním disciplinární komory tamního Nejvyššího soudu.

„V dnešním rozhodnutí místopředsedkyně soudu Rosario Silva Lapuertová podpořila všechny požadavky Evropské komise až do vynesení konečného verdiktu … Polsko je povinné okamžitě zastavit platnost domácích norem týkajících se pravomocí disciplinární komory Nejvyššího soudu,“ píše se v rozhodnutí soudu.

Podle Komise disciplinární komora polského Nejvyššího soudu, která vznikla v roce 2017, narušuje nezávislost soudnictví, a tím i evropské právo. Polsko stanovilo disciplinární komoru v rámci širší soudní reformy, která se stala předmětem sporu mezi Varšavou a Bruselem.

Polská vláda tvrdí, že cílem reformy je boj proti korupci a reliktem komunismu v justici.

Běžný led je zpravidla velmi neohebný a tím pádem křehký. Jak však zjistili vědci z Čeťiangskej univerzity o východočínském městě Chang-čou, vlákno sestávající s jednoho nepřerušovaného krystalu ledu dokáže být mnohem flexibilnější.

Vědci nejprve vpúšťali vodní páru do malé komory, v níž byla teplota minus 50 stupňů Celsia. Molekuly vody potom přitahovaly elektrickým polem k wolframové jehle, kde se krystalizovaly a vytvořili vlákna, které měly průměr několik mikrometrů.

Badatelé pak led vystavili ještě nižším teplotám, mezi -70 až -150 stupňů Celsia a následně je ohýbaly. Zjistili, že tato vlákna byly elastičtější než jakákoli jiná struktura vodního ledu, která byla do té doby zkoumána.

Některé vlákna dokázali vědci ohnout do téměř kruhového tvaru a všechny se po uvolnění tlaku vrátili do svého původního, rovného tvaru.

„V minulosti byla v ledu pozorována nejvyšší elastická deformace na úrovni 0,3 procenta, v ledových mikrovláknem však dosahuje 10,9 procenta,“ přiblížil jeden z autorů výzkumu Li-min Tchung. Teoretické maximum možné elastické deformace ledu je mezi 14 a 16,2 procenta, připomíná New Scientist.

Mikrovlákna jsou mimořádně průhledné, takže by se v budoucnu mohly použít pro přepravu světla. Jejich praktické využití však momentálně ztěžuje skutečnost, že ohebnost nabývají až při extrémně nízkých teplotách. V současnosti slouží zejména na výzkum fyzických vlastností ledu.

„Předběžné důkazy naznačují, že dvě dávky dvoudávkového vakcíny … jsou nezbytné k zajištění dostatečné ochrany vůči variantu delta,“ uvedla EMA. „Dodržování doporučeného očkovacího postupu je důležité pro dosažení nejvyšší míry ochrany,“ dodala EMA.

Agentura varovala, že znepokojující varianta viru, který byl zaznamenán nejprve v Indii, „se v Evropě rychle šíří a může vážně narušit snahy kontrolovat pandemii“.

Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí prohlásilo, že do konce srpna bude varianta delta tvořit 90 procent všech případů nákazy.

„Země by měly proto v každém případě zrychlit očkovací programy včetně podávání druhých dávek …,“ apelovala EMA s tím, že je třeba co nejdříve přijmout opatření, která zabrání výskytu dalších variant viru.

Světová zdravotnická organizace ve středu uvedla, že přítomnost variantu delta zjistily za poslední dva měsíce už v nejméně 111 zemích a v následujících měsících se pravděpodobně stane dominantním variantou na celém světě.

V gruzínském hlavním městě Tbilisi propukly demonstrace poté, co v neděli zemřel 37-letý kameraman Alexander Laškarava, který pracoval pro nezávislou televizní stanici Pirveli.

Týden předtím ho napadl rozvášněný dav protestující proti plánovanému pochodu přívrženců hnutí LGBTQ.

Jeho smrt, jakož i zbití desítek dalších novinářů vyvolaly vlnu pobouření v této kavkazské republice i v zahraničí. Organizace Reportéři bez hranic (RSF) prohlásila, že tyto události představují „katastrofální zlom pro svobodu projevu v Gruzii“.

Opoziční zákonodárci žádají odstoupení premiéra Irakliou Garibašviliho. Vládnoucí straně Gruzínský sen připsali odpovědnost za smrt kameramana i za další útoky na novináře.

Čtveřice nezávislých televizních stanic – Formula, Mtavari, Pirveli a Kavkasia – přerušila vysílání na 24 hodin. „Garibašvili musí odstoupit, a všichni ti, kteří 5. července zaútočili na novináře, musí být stíháni,“ uvedli televizní stanice ve společném prohlášení.

Namísto svého standardního programu budou vysílat seznam jmen přes 50 novinářů, kteří utrpěli zranění včetně otřesu mozku a zlomenin.

Na úterním pohřbu Alexandra Laškaravu se zúčastnily stovky novinářů. Garibašvili vyjádřil jeho rodině a kolegům soustrast, přičemž přislíbil brzké vyšetření tohoto případu. Laškaravovu smrt premiér označil za „obrovskou tragédii“.

Organizace RSF obvinila úřady z „trestuhodné nečinnosti“ a prohlásila, že policie selhala při ochraně novinářů. Kritici vlády tvrdí, že Gruzínský sen tiše podporuje homofobní a nacionalistické skupiny v zemi.

Tyto skupiny, obecně považovány za stoupence vládnoucí strany, uskutečňují protesty proti prozápadního opozičním stranám, útočícím na opozičních lídrů a aktivistů.